Snažím se porozumět názorům, které napsali nejen odborníci a dobře známí lidé webdesignu pod články [rarous], [lupa] k uvedení nového vzhledu portálu atlas.
Vím, že srovnání není tím nejlepším způsobem, osobně jej také nemám rád, obzvláště v okamžiku, kdy se tvorba sw spojuje s výrobou auta. Když už je však nakousnuto srovnání vzhledu, který pro mě je jen obálka, ale pro někoho prodejní artikl, pokusím se na něm vysvětlit své chápání k této problematice.
Když jsem nakousl ono srovnání, vybral jsem si k němu oblečení. Také tvoří jistou obálku, stejně jako vzhled webu. Pro někoho nemusí být výstižné a tahá jej za vlasy, ale připadalo mi velice blízké s návrhem a tvorbou webu. I zde existují napodobeniny, které však využívají ke svému prodeji značku originálního výrobce (a to odsuzuji). Ale pak zde máme např. oblek nebo sako. Všechna saka vypadají téměř shodně, líší se na první pohled v detailech nebo vůbec. Čím je to dáno? Podle mě tím, že využívají módního trendu, zažitých konvencí (průmyslového standardu). Někdo si teď určitě řekne, že existují i extravagantní saka, ano určitě, a jistě si najdou svoji úzkou skupinku přívrženců. (Zde však mohu jen předpokládat, že žádný portál nechce být jen pro úzkou skupinku uživatelů.)
Zpět však k onomu saku, které vypadá stejně, přesto je každé jiné - jiný materiál, jiná výrobní technologie, jiná kvalita i cena a také jiná značka.
Znamená to podle Vás, že žádné sako nesmí vypadat vzhledově stejně? Nesmí použít náprsní kapsičku nebo stejný počet knoflíků a jejich řad? Toto jsou možná detaily, ale i ty dělají celkový dojem ze saka a našlo by se jistě ještě více shodných prvků. Taktéž módní návrháři se nechávají inspirovat, stačí si projít několik jejich prodejen a z této inspirace většinou vznikne vzhledově podobný nebo téměř shodný návrh. Jaký je poté rozdíl mezi takovými saky? Jsou to o odstavec výše zmíněné rozdíly? Já myslím, že ano. Samozřejmě je nutné rozhodnout o tom, co je ještě inspirace a co již imitace a klamání koncového spotřebitele (uživatele). Ke kterému dochází v obou odvětvích (stejně tak jako dalších), ale pak se většinou imituje i značka.
V oblasti, ve které se pohybuji já se používají návrhové vzory, jenž představují, zjednodušeně řečeno, ověřené postupy a "návody" k tvorbě znovupoužitelné a dobře udržovatelné aplikace. Ač na jednotlivé vzory musel taktéž někdo přijít, vyzkoušet je a prověřit, staly se jistým standardem, protože se má za to, že i někdo další s největší pravděpodobností použije stejný postup. (Přesto není nikde zaručeno, že je bude použit na správném místě a správně. A v tom se jednotlivá řešení mohou lišit, byť budou navržena "stejně" - využijí návrhových vzorů).
Právě zde vidím já rozdíl.
Osobně se pohybuji mimo tvorbu webu, přesto musím navrhovat vzhled aplikací. Při rozhovorech s budoucími uživateli se střetávám s tím, že většinou preferují takový vzhled, který mají zažitý, je jim vlastní a je dobře použitelný. A to i pro čistě nové aplikace, které jsou tvořeny na klíč a jejichž vzhled by mohl být zcela originální. Přestože se jim snažím vyhovět ne vždy se to povede, většinou však opak je pravdou. Vzhled jednotlivých ovládacích prvků nebo částí obrazovek poté vypadá velice shodně s nějakým vzorem, ale jeho funkcionalita a použitelnost je mnohonásobně vyšší. Přitom stačí maličkosti jako posunutí některého prvku, rozšíření zadávacího políčka nebo přidání takové funkcionality, která uživateli zpříjemní práci.
Jenže každý na to máme jiný pohled, díváme se z jiného úhlu a děláme věci jinak (což je samozřejmě dobře). Pro mě je obálka až na druhém místě i když vím, že je nedílnou součástí fungujícího systému nebo aplikace. Přednější mi však přijde správná implementace obchodních pravidel a logiky, jejíž výstup je následně zobrazován uživateli.
