Všem čtenářům tohoto blogu přeji vše nejlepší do nového roku, hodně štěstí, zdraví a lásky. Samozřejmě také spoustu řádků bez chyb a jen spokojené klienty.
V nadcházejícím novém roce se pak budu těšit v novém, ale budu rád, když si uděláte čas a zavítáte také na tento blog a s některými i osobně na některé z připravovaných přednášek nebo jiných akcí.
Pěkný nový rok. Jarda
tak tímto sloganem a pokřikem byla zakončena oficiální část MVP Summitu 2009, které jsem se mohl jako MVP zúčastnit.
S první částí tohoto výroku ještě nejsem tak úplně sladěn :-), o to víc mě potěšilo, když se mi na apríla v mé emailové schránce opět objevila zpráva od Microsoftu, že jsem byl podruhé v řadě oceněn titulem Microsoft MVP pro Client Application Development a tak se naplnila i pro letošek druhá část výroku, což mě velice těší.
Byť je to ocenění za podporu komunity v uplynulém roce, a tak patří poděkování i Vám, že v této fajn komunitě mohu být a podporovat ji. Dívám se především na nadcházející rok.
I nadále chci pokračovat v odpovědích na .net fóru o programování na builder.cz, stejně tak pak budou i nadále pokračovat neformální setkání účastníků (nejen) tohoto fóra. Určitě neskončila série online mikroseminářů, které jsou zpřístupněny i pro ostatní.
V nejbližší době se se mnou můžete osobně setkat na přednášce Představení .NET RIA Services a uvidím podle ohlasu, zda v obdobných akcích i nadále pokračovat. (Tak snad se bude líbit.) Taktéž chystám krátký seriál o WinForm aplikacích, které se sice pomaličku vytrácejí a zastiňuje je WPF, ale jsou stále v hojné míře používány. Nesmím ale zapomínat ani na WPF a jeho mladšího otce Silverlight – že vám to nedává smysl? – pak to někdy zkusím vysvětlit.
Co mě osobně toto ocenění přineslo je několik nových kontaktů a poznatků, něco málo nových informací, o některé z nich se pak s vámi rád podělím. A také motivaci do dalšího osobního rozvoje.
přijde vám to v první chvíli docela líto. Vzápětí si však uvědomíte, že je to něco, co vás odlišuje od ostatních, že jste něčím výjimeční a že takovým vlastně chcete být. A něco takového jsem si mohl uvědomit i já na začátku tohoto měsíce.
Při té příležitosti si vzpomínám na dobu před více jak půl rokem, kdy jsem v Microsoftu seděl u kulatého stolu, kam jsem byl přizván, ještě s dalšími diskutujícími a celým tím blokem se vynula otázka: "Jak přilákat více vývojářů k .net frameworku?" Já se v té době, a i poté, již šestým rokem snažil přispět svojí troškou tím, že jsem odpovídal a pomáhal na serveru builder.cz ve fóru o .netu. Převážně začátečníkům, kteří se rozhodují zda u .netu zůstanou, ale i těm pokročilejším. A že těch otázek i odpovědí není málo, vždyť si jistě samy vzpomenete nejen na své začátky, kolik jste měli otázek - i já ještě zjišťuji, že jich je přede mnou spousta nezodpovězených.
Jednou z nich je, po začátku měsíce, i další. "Mám se raději zaškatulkovat a nepomoci tak, v konkrétním případě, asi 60% dotazujících se?" Vždyť .net framework je komplexní a pokrývající široké spektrum možností vývoje software a to od asp.net webových aplikací, přes winform desktopové aplikace, webové služby a ... takhle bych ještě chvilku mohl pokračovat. Každý začátečník má pak svůj cíl a cestu, kterou se chce vydat. Moje rozhodnutí je tedy celkem jasné, raději budu mít dobrý pocit z toho, že pomohu a ostatním ukážu .net framework z pohledu, který znám, i to že se dá .netem dobře bavit a vytvářet různorodé aplikace a vlastně nejen to, byť zřejmě přijdu o nějaké ty výhody.
Teď se určitě všichni ptáte - nejspíše skutečně všichni, až na jednoho, proč tohle vlastně píšu? Je to tak trošku proto, abych vyjádřil odeznělé pocity ze zklamání, a třeba za půl roku, za rok se dočtete a dozvíte víc. Ale spíše ne, protože se jen nerad škatulkuju.
Všem pak přeji krásné prázdniny a dovolené a zůstaňte výjimeční. :-)
Neexistuje příliš mnoho okamžiků, na které se pracující člověk těší více, než chvíle, kdy si řekne dost, příští týden si dám odpočinkový. Právě tyto báječné chvíle jsem prožíval minulý týden, který jsem strávil v malebném prostředí a útulném penzionku na rozhraní Jizerských hor a Krkonoš.
Tedy, když se zmiňuji o té malebnosti, je to spíše nadsázka, ale jak se říká, bílou barvou se nic nezkazí a tak jí bylo všude dostatek, hlavně tedy ve vzdálenosti přibližně dvaceti metrů před námi. O něco horší to již bylo pod našimi chodidly, kde se po většinu denního času nacházel černý asfalt. Tudíž jakékoli pomyšlení na sjezdovky nebo na běžky, o tom nemohla být žádná řeč. Teplota někde nad bodem mrazu, byť ne příliš daleko, takže i zbývající sníh byl těžký a mokrý.
Přesto jsem byl nadšen. Možná se teď divíte proč, vždyť to musela být celkem nuda, nic nevidět, nemoci si ani pořádně zalyžovat. Omyl, možná až teď jste si uvědomili, že to není vše, co dělá z dovolené ty chvíle na které se člověk těší.
Atmosféra a společnost, kterou mi dělala manželka a hlavně Davídek, pravda nesmím zapomenout také na rodiče. To je něco neocenitelného, co vytvoří nový rozměr a nový pohled na svět. Obzvláště poté, když vidíte první lezecké krůčky, rozzářený úsměv a nadšený chechot od malého stvoření, které si neustále něco brblá přes dva zuby, je to něco nezapomenutelného a asi i těžko popsatelného. Pocit, který zahřeje a dodá spoustu energie.
Na ta místa se rád budu vracet a to nejen v myšlenkách.
Pro někoho to mohou být jen písmenka poskládaná za sebe bez většího významu. Osobně to však vnímám jako ověření teoretických znalostí získaných praxí.
Právě dnes jsem udělal poslední krůček k získání MCPD certifikace. Přesný název je Microsoft Certified Professional Developer: Windows Developer. A musím říct, že to byla konečně zkouška, jejíž náročnost mě oproti předchozím testům příjemně překvapila. Možná moje vnímání bylo ovlivněno také tím, že to byla moje první zkouška, na kterou jsem šel skutečně pouze s praktickou přípravou a neměl nastudovánu doporučenou literaturu. Samotný formát testu se také změnil, přibilo více praktických i teoretických otázek a zároveň ubylo času na jejich zodpovězení. Což jenom vítám, protože tím by mohlo dojít ke zvýšení úrovně a celkového vnímání certifikace, jako skutečného prověření znalostí vývojářů.
Tak to se v tuto chvíli také, sám sebe, ptám. A odpověď? Může to být MCSD, MVP - ten vlastně ne, to je přeci jen trošku jiné ocenění, nebo pokračovat dále v nastoupené linii a pokusit se o získání certifikátu jako Microsoft Certified Architect. Ale to ukáže až čas a já navíc nechci být považován za toho, kdo se dere jen za získáváním certifikátu, raději mám znalosti podložené praxí a složení zkoušky je pouze pro vnitřní pocit. Pravda, je velice hřejivý a potěší.
Tak ať se také Vám něco podobného v příštím roce povede.
Stěhování, pro někoho pouze slovo, pro někoho pojem, jenž znamená velkou změnu. Já jsem se rozhodl pro velkou změnu. Přestože jsem přirost k doméně, na které jsem začal znovu blogovat před necelými dvěma roky, moje rozhodnutí bylo jasné, udělat rázný krok.
Těch kroků a změn v mém životě, a nejen se stěhováním, vlastně bylo víc, o některých již víte, některé zatím zůstaly utajeny. A já se je teď postupně budu snažit odtajnit.
K prvnímu stěhování došlo již na přelomu ledna a února, kdy jsem přestěhoval obě domény, jak jirava.net tak i blog [log-2.net] pod jednoho poskytovatele a to dotnethosting.cz. Tento webhosting splňoval snad všechny mé požadavky a zároveň měl rychlou technickou podporu při konfiguraci webu.
Netrvalo dlouho a byla tu druhá velká změna. Pro některé, ale i pro mě, celkem překvapivá, hlavně poté co jsem publikoval článek, že máme rádi .net. Opustil jsem řady SinTe a přestěhoval se za prací jen o pár stanic tramvají blíže k centru. A můžu říct, že se mi tu líbí a jsem spokojen. Díky Niki za tvůj příspěvek.
Poslední stěhování a doufám, že slovo poslední je v tomto případě dostatečně výstižné, jste již zpozorovali sami. Nacházíte se na nové adrese mého občasného publikování z prostředí .net technologií, ale také ostatních zajímavostí z trávení mého volného času. Zároveň s tímto přesunem jsem přešel na, nejen, blogovací systém Community server 2.1. I díky tomu se tak můžete podívat na moje fotografie, které se mi povedlo nafotit, ale také je zde místo pro soubory, většinou publikované zároveň s code snippet.
Teď už nezbývá nic jiného než se vrhnout do každodenní činnosti, tedy analýzy, návrhu architektury a vývoje software.
Ahoj,
dovolte, abych se vám představil. Jmenuju se David a tohle jméno pro mě vybrali rodiče Katka a Jarda, kterým jsem svým příchodem na svět udělal velkou radost. Prostředí tohoto světa jsem prvně spatřil v neděli 2.7.2006 ve 13.37 v porodnici "U Apolináře", kde se o mě při narození staral pečlivý personál (děkuji). A samozřejmě nesměl chybět ani taťka, který držel mamku za ruku a dodával ji sílu.
Když mě vážili, ukazovala váha na hodnotu 3890g a narostl jsem do výšky 51cm. Abych se jim náhodou neztratil, tak jsem dostal číslo 61 a byl zabalen do zavinovačky. Pak už mě dostal do náručí taťka, aby si mě také trošku užil. Bylo krásné pozorovat rodiče jak jsou šťastní a usmívají se na mě. Symbolicky jsem si s nimi připil na zdraví (měl jsem dostat mlíko, zatímco si pochutnávali na bublinkách) a oslavili jsme tak mých prvních několik minut života. Tak v duchu jsem si říkal, jestli by nešlo zajít pod ten rozkvetlý strom, když venku ten žlutý puňta tak krásně svítí a hřeje, vždyť by mi tam bylo stejně dobře jako u maminky v bříšku. Na chvíli jsem se zaradoval, že se mé přání vyplní, když si pro mě přišla sestřička, ale odnesla mě jenom k ukřičeným miminům.
Když si pro mě pak přišla podruhé tak mě hezky oblékla a vzala mě zpátky za rodiči. Ty už se na mě těšili a za chviličku jsem viděl i babičky a dědy a také přišel strejda s tetou a bratránkem. Asi jsem musel vypadat dobře, protože každý mě chtěl vidět a pochovat si mě a taky se vše dokumentovalo.
Tak nějak mě to zmohlo, takže jsem usnul taťkovi v náručí a vydržel tak skoro do konce návštěv. Mamka si mě pak za pečlivého dozoru taťky přebalila - nechápu proč mi musí dávat plínky a rovnou mě neposadí na nočník, vždyť bych to zvládnul. Rozloučil jsem se s tátou, jak jináč než správným chlapským podáním ruky a unavený jsem spokojeně usnul. Věděl jsem totiž, že všechny zase uvidím zítra, a oni si taky musí odpočinout a pořádně ten můj příchod na svět oslavit. A vám doporučuji to samé, dejte si na moje zdraví něco moooc dobrého. :-)
Jooo, ještě abych nezapoměl, jestli mi chcete něco vzkázat tak určitě můžete a to na: david zavináč jirava tečka net.
Slovo taťky já jenom za rodiče dodám: Všechno nejlepší, hodně zdraví, lásky a štěstí. Ať se ti daří a plní se ti tvé představy a sny, ať to co budeš dělat, děláš s láskou, dobře a rád. Budeme se snažit, abys dostával naší maximální podporu, měl přístup k informacím a mohl jsi dělat uvážená a svobodná rozhodnutí.
A jestli se těšíte na nějaké obrázky z toho slavnostního dne, tak potom prohlížejte.
Navštívili jsme projekt Věda v ulicích pořádaný s podporou Česká hlava - projekt pro podporu vědecké a technické inteligence, který se konal v době 23.-24.6.2006. A byl jsem potěšen velkým zájmem obyvatel, které se přišli podívat do zajímavých expozic. Neprošli jsme (společně se ženou) všechny expozice, přeci jen úmorné vedro ubíralo rychle síly a nebo jsme expozici nenašli (hlavně euroboti na Muzeu se v sobotu nevyskytovali?). Přesto se akce líbila a myslím, že jsme si odnesli opět něco nového a mohli zkonstatovat skutečnost, že je velice příjemné žít v zemi, kde žijí nadaní a talentovaní lidé, kteří umí a rozumí tomu, co dělají, nebojí se bádat a hledat nejen pro potěchu svojí, ale také k užitku všech ostatních. Máte náš obdiv a velké poděkování.
Pokud se zadaří, určitě bych zde rád uvedl bližší informace o jedné z expozic, která byla v pasáži Černá růže. Jen malé strpení, neboť nemám všechny podklady.
Předpokládám, že když už navštěvujete tyto stránky, které se z velké většiny svého obsahu tímto tématem zabývají, vaše odpověď bude kladná. U některých z vás vidím dokonce neskrývané nadšení přecházející v jásot. Nebo jste tady poprvé a přilákal vás sem právě titulek tohoto článku a rádi byste se dozvěděli více o tom, proč jsem zvolil zrovna tak netradiční otázku? Neváhejte a čtěte dál, pro někoho z vás (a doufám, že ne jen pro jednoho) to může znamenat změnu.
Nevím, jak vám, ale mně se občas stane, že dostanu zajímavý osobní email, který mi nabízí změnu. Zcela nepokrytě přiznávám, že mě to pokaždé moc a moc potěší a polichotí mi to. Ne vždy je ale k takové změně příhodná chvíle. Ale možná, že právě u vás teď ten příhodný okamžik nastal a vy byste se změně nebránili. Třeba zrovna teď máte chuť začít se bavit dot netem.
Stále ještě jste napnutí, možná i lehce zmatení, a nevíte, o jaké změně tady mluvím? Nebudu vás tedy déle napínat.
V SinTe, kde jsem už téměř pět let, píšeme hlavně intranetové a internetové aplikace v prostředí .NET. Je to i z důvodu, že tato platforma mě ve svém začátku zaujala natolik, že jsme na ní téměř okamžitě přešli. Za těch pět let u firmy se mladý kolektiv rozrůstal a stále se ještě rozrůstáme. O chvíle, kdy se všichni společně zasmějeme, teď už v nových příjemných prostorách na Křižíkově, hned u stanice metra, není nouze. Ale pracovat v SinTe není jenom o tom se smát, ale také se dot netem bavit a využívat jej. A právě to, jak dokážeme tuto technologii využívat, oceňují hlavně naši klienti, kteří jak se zdá, začínají mít tuto technologii také rádi. Vždyť aby ne, poskytuje bezpečnost, umožňuje rychlí vývoj a nekomplikované nasazení, a to se ve finančním sektoru velice cení.
A kde má být ta změna? Ne, u mě jí nehledejte, já už jsem tak učinil a nastoupil do SinTe před časem, ale pro vás se teď naskýtá skvělá příležitost, protože SinTe obsazuje pozice Programátor .NET. Máte tak příležitost se dot netem začít bavit, stejně jako se jím bavím já. Někteří z vás si teď možná řeknou: "A to je všechno, co mi řekneš? Ne, díky, nemám zájem". Pro ty z vás, kteří se aspoň na chviličku zasnili, nebo chtějí poznat, jaké to je, pracovat ve firmě, která je dynamická a nesoustředí se jenom na trh v České republice, těm doporučuji číst dál, protože jen tak se dovíte, co udělat jako první krok k té možné změně.
Ti, kteří mě trošku znají, vědí, že se snažím na otázky hlavně odpovídat. Snažil jsem se vám poskytnout i tentokrát několik informací takříkajíc z první ruky. Nejsem personální agentura, abych vám dával abstraktní informace a snažil se vás dostat do firmy, která zrovna někoho potřebuje. Vím, že se rozšiřujeme a máme projekty, které potřebují úspěšné řešitele. A chci získat nejen do svého týmu lidi, kteří umějí přemýšlet a ne jen slepě datlovat do klávesnice. Očekává se od vás aktivita při řešení úkolů, znalost .NETu a dalších i (ne)Microsoftích technologiích - více také na našich stránkách.
Nejsnažší cestou k nám je, že napíšete email na adresu kariera@sinte.cz, přiložíte váš strukturovaný životopis a připíšete pár poznámek o sobě. Pak už jenom kliknout na tlačítko odeslat. Když ještě připíšete, že jste se o pozici dozvěděli z mých stránek, nebudu se zlobit, a může to pro vás znamenat plus. Potom už můžete očekávat, že se vám ozve pan Dvořák a pozve Vás do SinTe.
Všechno dnes stojí na reklamě, důvtipném a neotřelém marketingu, propagaci. Tak si říkám, když už si píšu pár poznámek a něco málo vím, mohl bych toho využít a udělat si vlastní promotion.
Tak jako několik desítek ostatních i já jsem se přihlásil do soutěže LCD za web se stránkami věnovanými Provider pattern. Snažím se na nich přiblížit popisem a příklady fungování i používání tohoto návrhového vzoru v prostředí .NET 2.0. Sám jsem tento návrhový vzor začal používat před nějakým tím časem, kdy byl k dispozici pouze .NET 1.1 a je pravda, že je dostatek situací, ve kterých se dá tohoto vzoru použít. Proto jsem si říkal, že nebude od věci zpřístupnit své znalosti i ostatním českým vývojářům. A doufat, že se mi třeba odvděčí posláním svého hlasu pod číslem 1312.
Jádrem celého webu je pak jednoduchý systém, založený na, jak jinak, provider patternu. Vlastní implementaci ContentProvideru, která umožňuje zobrazování příspěvků, jejich přidávání, stejně tak jako reakci na příspěvky. Zdrojové kódy pro tento provider budou k dispozici v blízké době. Přeci jen mé rozhodnutí přišlo takříkajíc na poslední chvíli a nerad bych dával v plén něco neodzkoušeného a neprověřeného více návštěvami.
Přeci jen jsou tyto stránky především informační, a nesnažím se myslet jen na sebe, dalšími kdo se přihlásil do soutěže byl i Tomáš Petříček, který postavil pěknou aplikaci. A přehled zajímavých řešení postavených na ASP.NET 2.0 přinesl B. Stanik T. v upoutávce Zajímavé projekty v soutěži LCDZAWEB.CZ (škoda, že jsem se do nich nevešel, že by to skutečně nikomu nic nepřineslo???).
Škoda že můj poskytovatel webového prostoru zatím neumožňuje provozovat ASP.NET 2.0 stránky, určitě by to stálo za to. Navíc bych tak mohl využít a odzkoušet ten malý publikační systémek i zde.
Začínalo právě léto, když jsem se začal účastnit nového projektu. Stejně jako vysvitlo sluníčko a ohřálo vzduch, i mě se ukázaly nové možnosti. Projekt na který jsem se těšil a chtěl ovlivnit jeho výsledné zpracování. A to i přesto, že veškeré zadání přicházelo z poměrně vzdálené a malé země, z Islandu.
Vlastně tímto projektem začalo (v tu chvíli zatím jen pro mě) partnerství mezi společností SinTe a CreditInfo Group. Toto partnerství jistě přinese nové příležitosti nejen firmě, ale také mě :-)
S příchodem do nového projektu jsem se musel přizpůsobit zvyklostem a novému frameworku, na kterém byla postavena současná řešení CIGu. Pro přístup k datům byl použit NHibernate. Jelikož mám jistou averzi proti O/R mapovacím frameworkům, byl jsem nedůvěřivý i zde. Je pravdou, že vytvořit tak rychle přístup k datům je fajn. Ovšem tato výhoda se občas negativně promítla do situací, které se tak musely řešit možná složitěji než jsem čekal. Nebylo to ovšem jen o NHibernate. Takže se postupně vytvořil mapovací modul pro externí data s přístupy pomocí webových služeb jakož i služby pro dávkové zpracování dat. Potrápil jsem se s XSD schématy podobně jako Jónas. Abychom se dostali až do fáze testování a vylaďování výkonu všech modulů.
Celé léto jsem si užíval nejen prací, ale také sportem. Pokud to jen šlo, byl jsem na písku a hrál beachvolejbal. Lehce sportovně laděná byla i naše dovolená. Tu jsme strávili na chorvatských ostrovech, na krásné lodi Aloha, která nás dopravovala z jednoho ostrova na druhý. Scénář byl jasný, po probuzení a snídani jsme sedli na kola a vyjeli jsme po ostrově směrem k dalšímu přístavu. Tam už na nás čekala přesunuvší se Aloha. Většinou po příjezdu do přistavu jsme stihli ještě projít městečko a pak už hurá na palubu pro výbornou večeři. Po večeři jsme pak ochutnali tamní víno - zde patří pochvala pro české víno, které je určitě lahodnější než chorvatské.
Rozrůstáme se, a tak bylo potřeba najít větší prostory. Naše vedení se nakonec rozhodlo pro nově zrekonstruovaný Office Park Meteor na Sokolovské ulici. Stěhování do nových pěkných prostor proběhlo včera (pátek) a pro oddělení vývoje byl vybrán největší prostor typu "open space". Jen je škoda, že moje tříměsíční alokace na CIG projektu a tudíž nepřítomnost v SinTe zapříčinily, že jsem nemohl být přítomen při rozdělování míst. Zatím můžu posoudit podle prvního dojmu, ale na oblíbený klid a přitom kontakt s ostatními v týmu to nevypadá (a to ať už na "přiděleném" místě, a nebo nabízeném "odloučeném"). Snad si zvyknu.
Už jen samá pozitiva, dalo by se říci. Ale to se teprve uvidí. Jen doufám, že bude více času přispívat do tohoto logu. A to nejen díky tomu, že přijde nový .NET Framework 2.0, ale i díky novým projektům, které mi poskytnou nové příležitosti a záludnosti, se kterými se určitě podělím.
U příležitosti mých téměř kulatých narozenin jsem si přichystal dárček. Je to dáreček nejen pro mě, ale také pro Vás, mé čtenáře, kolegy. O tom jaké budou oslavy (?) ... raději to nechtějte ani vědět, přeci takové jaké patří ke správným téměř kulatým (28) narozeninám.
Jak už někteří z Vás vědí, mé grafické nadání a cítění není úplně dokonalé, a tak přes několik slibů, že tyhle stránky nebudou jen bohapustě šedé, jsem se konečně odhodlal a dodal jim barvičky. Myslím, že právě tyhle barvy vystihují mojí náladu, hravost a také současné léto. Zároveň jsem přidal několik dalších věciček, na které jsem se chystal, některé z nich budou potřebovat doladit, další ještě přidám.
Tak ať se Vám všem tyhle stránky i nadále líbí nejen vzhledem, ale také obsahem ...