Jarda Jirava .net - blog

Výzva - šablonový systém

2008-10-07T08:15:26+02:00

Pomalu se dostáváme do finální části, kdy již máme vše připraveno a stačí nám jednotlivé produkty (knihy) vypublikovat na web.

XSL jako šablona - zavrženo

Jak jsem se již zmínil v prvních krocích, kdy jsem vytvářel doménové objekty a ty naplnil vstupními daty, xsl pro prezentaci dat bylo zavrženo. Přitom by se dalo říct, že jako šablonový systém, kdy na vstupní straně je xml, je toto řešení přímo ideální a též jsem jej v první chvíli doporučoval.

Jenže jak se říká, zákazník je náš pán a já jsem si svoji práci nechtěl ulehčit tím, že bych xsl použil. Přitom jsem chtěl nabídnout takové možnosti, aby bylo jednoduché vkládat statické texty okolo dynamických polí a to vše s možností plně ovlivnit výstupní HTML.

Chvíli jsem nad tím přemýšlel a uvažoval jsem jak něco tak jednoduchého zabezpečit, když v tom mě to napadlo, jednu takovou věc již používám a její implementace nebude náročná. Stejně tak věřím, že by nebylo náročné pro zkušenějšího uživatele znalého HTML syntaxe naučit se i těch několik málo příkazů. Navíc se tím vyvaruji i dalšího strašáka a to je použití PHP, které bylo taktéž zavrženo.

NVelocity

Přesně tak, onou spásnou knihovnou se stala NVelocity a to po úpravách z projektu Castle. Domnívám se totiž, že je to velice jednoduše uchopitelný šablonovací systém, přesně splňující základní potřeby pro publikaci potřebných informací a v případě potřeby též snadno rozšiřitelný.

Jelikož mám tuto knihovnu použitou například na tomto webu, kde si pomocí ní generuji emailové notifikace, nebyl problém ji vzít a použít i v tomto systému.

Právě z tohoto důvodu jsem se také v prvních krocích ujal vytvářet doménový model, protože objekty a především jejich vlastnosti jsou základním předpokladem a pomocí nich se zobrazují získaná data.

Jak tedy potom vypadá vygenerování výstupu z takové šablony je vidět na ukázce níže:

IPathLocatorService pathLocatorService = new DesktopPathLocatorService();
ITemplateProcessor templateProcessor = new NVelocityTemplateProcessor(pathLocatorService);
Hashtable data = new Hashtable();
data["book"] = book;
post.description = templateProcessor.RenderView("description", data);

kdy právě instance třídy Book je předána jako parametr s názvem book do transformační metody a za pomocí definice šablony je vytvořen na výstupu HTML kód.

Šablona

Definování šablony je potom již otázkou vkusu a zručnosti. V mém případě tedy otázkou trošku delší, ale věřím, že pro schopného html kodéra by tato práce nebyla vůbec těžká. Já se rozhodl pro jednoduchý výpis informací a v případě generování description jsem použil následující:

<div class="book">
    <h4>Authors:</h4>
    <ul>
#foreach ($author in $book.Authors)
    <li>$author.FullName</li>
#end
    </ul>
    <dl class="metainfo">
        <dt>ISBN</dt>
        <dd>$book.ISBN</dd>
        <dt>Pages</dt>
        <dd>$book.NumberOfPages</dd>
        <dt>Publication date</dt>
        <dd>$book.PublicationDate.ToString("dd.MM.yyyy")</dd>
    </dl>
</div>

Samozřejmě není nutné, aby výstupem transformace byl HTML kód, ale v tomto případě je to očekávané.

Jak by to probíhalo

Zde již opět přichází na řadu součinnost s případným zadavatelem zakázky. Záleží na tom, zda by měl již připravené HTML šablony, do kterých by se umisťovali jednotlivé atributy nebo by si šablony chtěl tvořit sám. V případě prvním bych nejspíše zasedl a začal jednu šablonu za druhou přepisovat a doplňovat řídící značky. V případě druhém by potom došlo k vysvětlení významu jednotlivých řídících značek a popsání doménového modelu.

Časový odhad

Vzhledem k tomu, že jsem měl připraveno a zaobaleno volání NVelocity v samostatné assembly bylo napojení do systému velice rychlé. Určitě delší čas jsem strávil nad tím, jak vhodně vygenerovat výstup a jaké informace zobrazit a předat do kterého vstupního pole třídy Post - viz napojení na WordPress pomocí XML-RPC. Celkový čas pro tento krok tedy byl 40 minut. Zde musím upozornit, že v případě předání šablon pro Petru by především definice šablon a jejich úprava mohla zabrat nepoměrně delší dobu.

Výzva - lokální databáze

2008-10-02T08:15:57+02:00

V tuto chvíli by se mohlo zdát, že naše aplikace je hotova. Postačující bude ji jen poskládat a předat k užívání.

Aktualizace dat

Co je však třeba si uvědomit, že toto nemá sloužit jako jednorázové naplnění webu a bude třeba přidávat nové produkty, případně si maličko pohrát s rozvržením a úpravou statických textů, které budou přidávány ke každému produktu.

Je tedy nutné zajistit, aby se nové položky do publikačního systému vložily a položky již jednou vložené pouze aktualizovaly. Pro zajištění tohoto úkolu jsem si vybral lokální datový soubor a využil jsem tak možností SQL Server Compact Edition v. 3.5. Za atributy, které je nutné sledovat jsem si stanovil Id, které je každému příspěvku přiděleno publikačním systémem WordPress a také ASIN, který představuje identifikátor na straně vstupních dat. Dále jsem se rozhodl též ukládat si atribut Title a Publisher a pro informaci též datum vystavení (publikace).

Tyto všechny atributy se mi vešly do jedné tabulky, kterou jsem nadefinoval z prostředí Visual Studio. Pro přístup a manipulaci s daty jsem si potom vybral LINQ to SQL, který dokáže pracovat právě i s touto lokální databází. Podpora v designeru Visual Studia však v současné chvíli chybí a tak je třeba použít nástroje sqlmetal.exe. Mě se v těchto případech osvědčilo použití .bat souboru, který obsahuje následující definice:

"c:\Program Files\Microsoft SDKs\Windows\v6.0A\bin\sqlmetal.exe" /dbml:ArchiveModel.dbml ArchiveDb.sdf
"c:\Program Files\Microsoft SDKs\Windows\v6.0A\bin\sqlmetal.exe" /namespace:Vyzva.Data.Archive /serialization:Unidirectional /context:ArchiveDataContext /language:csharp /pluralize /code:ArchiveModel.cs /map:ArchiveModel.config ArchiveModel.dbml

Samozřejmě můžete vynechat vytvoření mapovacího souboru, osobně však tomu dávám přednost mít jej vygenerovaný znovu a s koncovou .config

Takto vygenerované soubory tedy postačuje vložit do projektu, u .config souboru, kde jsou uloženy mapovací informace nastavit jeho Build type na Embedded resource, tak aby došlo ke vložení souboru do assembly a začít používat DataContext objekt. V tomto případě, kdy se negenerují atributy nad třídou a vlastnotmi, je třeba při vytváření instance DataContextu předat též odkaz na mapovací schéma a connection string.

if (_mappingSource == null) {
  using (Stream st = Assembly.GetExecutingAssembly().GetManifestResourceStream("Vyzva.Data.Archive.ArchiveModel.config")) {
    _mappingSource = XmlMappingSource.FromStream(st);
  }
}
string conn = ConfigurationManager.ConnectionStrings["DbMainConn"].ConnectionString;
context = new ArchivDataContext(conn, _mappingSource);

Proměnnou _mappingSource mám v tomto případě definovanou v mé Factory třídě jako statickou, neboť není nutné při každém požadavku na DataContext vytvářet a parsovat znovu mapovací schéma.

Tímto mám zaručenu základní funkcionalitu a umožněnu práci s lokální databází.

Jak by to probíhalo

Ani tento krok se zdá, že by nemusel být učiněn v součinnosti s Petřinými požadavky. Co by však stálo za úvahu je definovat si seznam atributů, které budou v této lokální databázi uchovávány a případně další požadavky. Docela dobře si dokáži představit, že by mohl být učiněn požadavek na změnu kategorie, případně její hromadné doplnění k vybraným produktům, případně jiná úprava, která nelze zajistit v exportu xml souboru.

Časový odhad

Definice struktury databáze, vygenerování souborů pomocí sqlmetal.exe a práce s tím spojené zabrali přibližně 30 minut. Ani zde, obdobně jako v předchozím kroku se nedají očekávat nějaká větší časová zdržení.

Výzva - napojení na XML-RPC wordpressu

2008-09-30T08:15:11+02:00

Pro toho, kdo si píše svůj blog a používá k tomu některý z offline klientů, jako třeba Windows Live Writer tomu nemůže být cizí, že každý rozumný publikační systém má svoje API rozhraní.

Publikační API rozhraní

Většina API rozhraní, která se v současné době používají u publikačních systémů je založena na XML-RPC volání. Těchto API je definováno hned několik a není výjimkou, že se i vzájemně doplňují. Mezi ty známější tak patří:

blogger API
MovableType API
MetaWeblog API
a samozřejmě, své API má i WordPress, který rozšiřuje možnosti MetaWeblog API o definici svých metod

XML-RPC v .net

.net framework neobsahuje ve svých assembly třídu, která by umožňovala volání pomocí specifikace XML-RPC. To ovšem nevadí v případě, že znáte knihovnu XML-RPC.net. Tato knihovna umožňuje velice elegantně a rychle vytvořit nejen klienta, ale také server pro vzdálená volání.

V mém případě bylo plně dostačující vytvoření klienta služby a napojení se na vytvořený účet. A že vytvoření klienta je velice jednoduché může demonstrovat následující postup.

Zároveň se stažením knihovny získáváte i zdrojové kódy a to nejen pro samotnou assembly, ale také s definovanými interface pro výše zmíněné publikační API a to i s definicí struktur parametrů.

Po nareferencování knihovny CookComputing.XmlRpcV2.dll jsem tak do projektu přidal i definici interface pro MetaWeblog API a rozšíril jsem jej o implementaci interface IXmlRpcProxy, tak abych mohl vytvořit proxy klienta. Jelikož jsem však potřeboval ještě vytvářet nové kategorie, bylo potřebné doplnit definici metody pro vytvoření nové kategorie. Na stránkách WordPressu jsem v dokumentaci pro vývojáře zjistil, jaký předpis má takové volání a doplnil strukturu a interface metody.

[XmlRpcMethod("wp.newCategory", Description = "Create a new category.")]
object newCategory(string blogid, string username, string password, Category category);

public struct Category
{
  public string name;
  public string slug;
  public int parent_id;
  public string description;
}

Poté již stačí jen vytvořit instanci proxy třídy, a nastavit ji správně Url adresu na servisní stranu publikačního systému. Tím jsme hotovy a můžeme volat vzdálené metody a publikovat tak naše produkty, v mém případě knihy.

IMetaWeblog proxy = XmlRpcProxyGen.Create<IMetaWeblog>();
proxy.Url = URL;
// zde již následuje volání metod nad proxy

Jak by to probíhalo

Tento krok je plně v mé režii. Co vás případně může zaskočit a co je dobré vědět, že jednotlivá volání je možné trasovat. Což pomohlo i mě, kdy definice pro kategorie nebyla přesná a bylo ji třeba upravit dle skutečného stavu, který posílal nainstalovaný WordPress. Jak zajistit možnost odladit jednotlivá volání:

RequestResponseLogger logger = new RequestResponseLogger();
logger.Attach(proxy);

Poté bude již veškerá komunikace logována do samostatných souborů.

Časový odhad

V případě že víte, kam "sáhnout" a nemusíte znovu vynalézat kolo, potom je zprovoznění XML-RPC volání velice jednoduché a rychlé. Mě proklikání se k dokumentaci WordPressu pro jeho rozšířené API, dodefinování metody a odladění volání zabralo asi 35 minut.

Výzva - publikační systém WordPress

2008-09-25T08:15:39+02:00

Nyní se přesunu z prostředí .net frameworku někam hodně daleko, do míst, která jsem ještě před několika málo týdny téměř vůbec neznal a které je třeba alespoň částečně prozkoumat.

Je to systém WordPress, který byl zmíněn, že je vhodným kandidátem na prezentaci dat o produktech, v mém případě i knih.

Hosting WordPressu

Jelikož jsem v tomto odvětví nováček a hosting, který mám je určen pro .net aplikace, jal jsem se hledat způsob, jak rozchodit systém WordPress, abych na něm mohl otestovat možnosti publikace informací získaných v předchozích krocích. Je příjemné, že přímo na stránkách, kde je možné stáhnout si zdrojové kódy pro tento publikační systém je i odkaz na možnost hostovat své příspěvky na již funkčním řešení. Proto jsem neváhal a zřídil jsem si účet.

V tuto chvíli se musím omluvit všem, kteří čekali odkaz, avšak nebudu jej zatím zveřejňovat, ten kdo má zájem jistě stránky dokáže najít, pro ostatní potom nezbyde, než dočíst tento seriál a odkaz najít v průběhu čtení.

Prostor s publikačním systémem tedy mám, je nakonfigurován a já jsem zkusil vytvořit jednu stránku a jeden příspěvek, abych zjistil jak se zobrazují a co vše je třeba nastavit.

Tady jsem si také definoval, že vhodné bude používat kategorie pro příspěvky a do nich řadit jednotlivé knihy, za kategorii jsem si potom vybral vydavatele dané knihy. Samozřejmě ono členění může být různé a dle možností by se mohl specifikovat třeba autor a vydavatel, případně zvolit jiná kriteria, která je možné získat ze vstupního xml souboru.

Musím říct, že ovládání a administrace WordPressu mě velice mile překvapila a v případě, že bych měl k dispozici pouze PHP hosting s podporou MySQL databáze, byl by mojí volbou pro publikační činnost.

Nakonec jsem si ještě pohrál s tím, abych si vybral nějakou pěknou šablonu a přidal několik widgetů do postraní lišty.

Jak by to vypadalo

Tady si myslím, že při spolupráci s Petrou bych se nechal spíše vést, protože věřím, že má více zkušeností s provozem tohoto publikačního systému. Předpokládám též, že by bylo nutné dořešit provázání jednotlivých produktů mezi sebou a vytvoření stromu první úrovně pro následné kategorie.

Časový odhad

Mě hledání a zkoumání WordPress publikačního systému zabralo necelou hodinku času.

Výzva - doménové objekty a jejich naplnění

2008-09-23T08:15:26+02:00

Pokračování výzvy z webtrhu pokračuje, tentokráte povídáním o tom, jak jsem si vytvořil doménové objekty pro uchování dat a provedl jejich naplnění.

Doménové objekty

V příspěvku věnovaném definici zdroje dat jsem končil v okamžiku, kdy jsem byl schopen pomocí REST volání získat xml zdroj dat. Z následné diskuze na webtrhu vyplynulo, že Petra zrovna neholduje XSL šablonám a přesto by byla ráda, pokud by si mohla v případě potřeby upravit výsledné HTML, které bude publikovat na web. O tom, jak jsem se tohoto problému zhostil v jednom z příštích článků. Co jsem však potřeboval, bylo mít naplněné objekty, které budou sloužit pro držení dat.

Ze vstupního xml souboru jsem si tak definoval několik elementů, které stojí za to mít uchované, a které se budou moci následně zobrazovat a publikovat na webu. Obdobně bych postupoval i se vstupním xml souborem produktů, zde jsem se tedy zaměřil na knihy. Mnou vytvořené třídy tedy představovaly primitivní POCO (Plain Old CLR Object) objekty s definicí vlastností, které odpovídaly dostupným elementům.

Book - ASIN, ISBN, NumberOfPages, PublicationDate, Publisher, Title, Authors, Reviews
Author - FullName
Review - Source, Content

Linq to Xml

Poté, co jsem měl nadefinovány tyto jednoduché objekty bylo je třeba vytvořit a naplnit daty. K tomu jsem s úspěchem použil nových objektů, které nabízí verze .net frameworku 3.5. A to konkrétně objektů XElement ve spojení s LINQ to XML.

Stažení dat tak bylo otázkou jednoho jediného řádku:

XElement x = XElement.Load(url);

kde proměnná url představovala doplněnou adresu o proměnné parametry, které jsem představil v minulém článku.

Pokud si nyní říkáte, jak složité je naplnit POCO objekty vstupnímy daty a získat tak seznam dostupných knih poskytovaných webovou službou amazonu, je to přesně 23 řádků kódu, z čehož je ještě několik řádků věci vizuálního formátování.

A zde je celé kouzlo, kterým se provede instancování objektů a jejich naplnění

var result = from book in x.Descendants(ns + "Item")
  let attrs = book.Element(ns + "ItemAttributes")
  let revs = book.Element(ns + "EditorialReviews")
  select new Book()
  {
    ASIN = (string)book.Element(ns + "ASIN"),
    ISBN = attrs.Element(ns + "ISBN") != null ? (string)attrs.Element(ns + "ISBN") : string.Empty,
    NumberOfPages = (int?)attrs.Element(ns + "NumberOfPages") ?? 0,
    PublicationDate = (DateTime)attrs.Element(ns + "PublicationDate"),
    Publisher = (string)attrs.Element(ns + "Publisher"),
    Title = (string)attrs.Element(ns + "Title"),
    Authors = new List<Author>(from a in attrs.Elements(ns + "Author")
      select new Author()
      {
        FullName = (string)a
      }),
    Reviews = revs == null ? new List<Review>() : new List<Review>(from r in revs.Descendants(ns + "EditorialReview")
      select new Review()
      {
        Content = (string)r.Element(ns + "Content"),
        Source = (string)r.Element(ns + "Source")
      })
};

Přítelem je let

Teď to možná zní velice divně, ale pokud se blíže podíváte na zdrojový kód uvedený výše zjistíte, že jsem použil magické slůvko let, kterým jsem si vložil do dotazu další proměnné, které používám. První proměnná attrs je pouze pro usnadnění práce, u druhé to také tak může vypadat, ale má to i hlubší význam. Jak se můžete u některých knih přesvědčit, ne všechny obsahují recenzi. Pokud bych poté chtěl naplnit vlastnost Reviews přímo a to odkazem na element EditorialReviews obdržel bych výjimku, konkrétně NullReferenceException, a to se mi zrovna nehodí. Proto jsem si odkaz na tento element uschoval do proměnné a v okamžiku potřeby přirazení do vlastnosti Reviews jej kontroluji a případně vytvořím pouze prázdný generický List<T>.

Scházející elementy

Do obdobné situace jsem se potom dostal v případě, že jsem se snažil naplnit vlastnosti, avšak ve zdrojovém xml scházel požadovaný element. Příkladem budiž třeba scházející ISBN kód nebo nevyplněný počet stránek knihy. V případě ISBN jsem toto vyřešil pomocí ternárního operátoru, v případě počtu stránek jsem potom opět využil možností přetypovat výsledek na nullable type typu int a pomocí operátoru ?? případně vrátit hodnotu 0.

Jak by to vypadalo

Tento krok by se nejspíše odehrál společně s krokem prvním a to při definici zdroje dat. Určili bychom si, které atributy ze vstupního souboru nás budou zajímat, jakým způsobem jsou tyto atributy provázány, stejně tak si řekli, které atributy jsou povinné a které volitelné. Pokud by k vstupnímu xml souboru bylo definováno xsd schéma bylo by to jistě jednodušší.

Časový odhad

Definice doménových objektů a jejich naplnění byl již poměrně rychlý krok. Co bylo spíše nepříjemné je definování vlastností, v čemž jsem s radostí uvítal automatické property. Dalším krokem pak bylo poskládání LINQ dotazu na zdrojové xml. Celkový čas byl odhadem 25 minut + 10 minut testování na vzorku několika stovek záznamů. V případě produktů, které chtěla Petra sledovat by byl čas závislý na tom, kolik atributů by bylo nutné sledovat a mít k nim uložená data.

Výzva - definice zdroje dat

2008-09-18T08:15:12+02:00

Jednou z těch obtížnějších překážek na cestě k aplikaci, která ve výsledku vybuduje web z xml exportu bylo najít vhodný zdroj dat.

Jak jsem již v úvodním příspěvku naznačil, Petra se se mnou nespojila a tak její xml export, ze kterého se měl web vytvořit jsem neměl k dispozici. Co bylo řečeno, že dané xml bude obsahovat přibližně 500 produktů s atributy.

AWSE

Když jsem tedy přemýšlel nad tím, jaký zdroj dat použít, vzpoměl jsem si na ukázkový příklad tangerine od Infragistics. Ten pracoval nad veřejnou částí služeb poskytovaných Amazon.com, konkrétně nad AWSE. Po bližším prozkoumání se dá zjistit, že je možné vytvořit si v .net webovou referenci s použitím wsdl a vytvořit si tak proxy na tuto službu.

Úkolem však nebylo takto jednoduše přistupovat k datům, v daném požadavku přeci bylo, že je třeba vytvořit web z xml exportu. A tak jsem našel odkaz na dokumentaci a z ní zjistil, že je možné k webové službě přistupovat i pomocí RESTu (Representational State Transfer) a získat tak výstup v xml.

Poté již stačilo vhodně nakombinovat parametry a vytvořit volání pro získání potřebných zdrojových dat.

Výsledná URL, pomocí níž tedy získávám data o knihách je následující

http://ecs.amazonaws.com/onca/xml?Service=AWSECommerceService&AWSAccessKeyId={0}&Operation=ItemSearch&Version=2007-07-16&ResponseGroup=Medium&SearchIndex=Books&Keywords={1}&ItemPage={2}

Prvním parametrem, který doplňuji za běhu aplikace je tak AWSAccessKeyId, které je uloženo v konfiguračním souboru aplikace. Tento klíč je přidělen každému, kdo se zaregistruje na stránkách amazon.com pro využívání jejich služeb.

Dále je možné si všimnout, že volám operaci ItemSearch a požaduji zaslání středního výpisu všech dat, což je pro můj vzorový případ dostačující. Dále je uvedeno, jak jsem se již zmínil, že chci získat pouze knihy a to s mnou definovaným klíčovým slovem, což jsem zvolil jako parametr závislý na uživatelově volbě. Posledním parametrem je potom hodnota ItemPage, která získá i další stránky výsledků.

Výhodou tohoto zdroje dat je, že je poměrně obsáhlý, velice dobře zdokumentovaný a přístupný téměř všem, kteří mají touhu projít si se mnou touto výzvou.

Jak by to vypadalo

Zde by se slušelo upozornit, že takto jednoduché by to nejspíše s Petrou nebylo. A i při získání takové zakázky by právě definice dat byla jednou z těch obtížnějších překážek. Právě tento krok by hodně určoval, jak dlouhou dobu bude tento projekt trvat. Také se zde může nejvíce projevit rozdíl mezi začátečníkem, nebo ne příliš zkušeným analytikem.

Časový odhad

Dohledání zdroje dat, nastudování dokumentace a prostudování výstupních xml souborů trvalo přibližně 90 minut. Myslím si, že sezení se zákazníkem typu Petra, který ví co chce a očekává za výsledek, by nemělo zabrat u obdobného projektu více jak 120 minut. Samozřejmě zde hodně záleží na složitosti vstupního xml souboru.

Výzva z webtrhu

2008-09-16T08:15:40+02:00

Konec krásného slunečného počasí, které nás provázelo celé léto je správným časem začít se věnovat některým výzvám a předsevzetím, které jsem si dal ještě na jaře.

Právě jednu takovou výzvu jsem si si vzal z webtrhu, kdy se ještě v Březnu ptala Petra, zda by bylo možné vytvořit web na základě xml exportu. Po přečtení jejího požadavku jsem si dovolil skromně podotknout, že na vytvoření jednoduché aplikace bych potřeboval přibližně 5 hodin práce. Což se samozřejmě setkalo s patřičnou odezvou a tak vznikla tato výzva.

Petra od té doby nic nepoptávala a tak jsem si její zadání maličko upravil do potřeb pro sepsání jednoduchého návodu k tomu, jak takovou aplikaci s pomocí .net frameworku ve verzi 3.5 vytvořit. Vzniklo tak několik, na sebe navazujících dílů, které postupně dávají dohromady funkční systém pro vytvoření webu.

Přiznávám hned na začátku, že zadání jsem si zřejmě příliš zjednodušil a je tedy možné, že výsledná aplikace by byla složitější, jako demonstrace toho, že je však možné takovou aplikaci napsat a to velice jednoduše a efektivně, navíc s dodržením potřebného a deklarovaného času je to myslím vhodná ukázka.

Pojďme se tedy podívat na to, o čem budu hovořit:

definování zdroje dat jako export pro web
definice doménových objektů a jejich naplnění z xml
zprovoznění publikačního systému WordPress
napojení aplikace na rozhraní publikačního systému
vytvoření lokální databáze publikovaných článků
šablonový systém pro publikaci článků
kompletace jednotlivých modulů do funkčního celku

Články mám v současné chvíli již připraveny a jejich publikace je naplánována na úterý a čtvrtek, proto případně omluvte nedostatky, které se mohou objevit a i to, že v jednotlivých článcích nebudu reagovat na případné připomínky nebo dotazy. V případě potřeby se pokusím vložit nějaký vysvětlující článek.

WPF a DoEvents

2008-09-09T09:08:05+02:00

Že aplikace postavené pomocí WPF pracují odlišně od klasických WinForm aplikací snad ví každý, kdo aspoň jednou zkusil vytvořit WPF desktopovou aplikaci.

Proto ani nepřekvapí, že objekt Application ve WPF aplikaci neobsahuje metodu DoEvents, která je známá již od dob Visual Basicu 3 - pokud si tak matně vzpomínám. Nedávno jsem se však dostal do situace, že bych právě takovou metodu, která dovolí aktualizovat UI aplikace potřeboval. Zabezpečení několika po sobě následujících akcí, které se musely odehrát v hlavním threadu aplikace.

Chvíli jsem pátral, jak pomocí objektu Dispatcher zajistit aktualizaci WPF okna a nakonec jsem to našel:

Application.Current.Dispatcher.Invoke(DispatcherPriority.Background, new ThreadStart(delegate { }));

možná to není úplně ideální, ale v danou chvíli mi toto volání postačuje, a snad se bude hodit i vám.

Certifikace pro .net impulzy pro ano/ne

2008-08-27T19:29:41+02:00

K napsání tohoto příspěvku jsem se již nějakou dobu odhodlával a stále nevěděl, jak jej začít a uchopit. Názory na certifikace se velice různí a každý si tvoří ten svůj a má vlastní pohled.

Můj pohled na certifikace

V následujících odstavcích se pokusím popsat pouze můj pohled na věc, maličko přiblížit - v rámci možností - systém certifikací pro .net vývojáře, a vyjádřit tak pouze můj názor, se kterým nemusíte souhlasit. Nejdříve uvedu případy, kdy jsem se s otázkou na certifikace setkal a potom přijde třeba ono rozuzlení.

První impulz - setkání .net builder

Právě proč certifikace pro vývojáře a zda mají nějaký význam se řešilo na úvodních setkáních s kolegy z fóra o .netu na builderu. Někdo na tyto zkoušky z dospělosti v .netu měl čas a byl ochoten je složit, jiní v nich neviděli přínos.

Impulz druhý - kontaktní formulář

Jelikož mám složeny zkoušky a jsem tak certifikován jako MCAD - Microsoft Certified Application Developer a zároveň MCPD - Microsoft Certified Profesional Developer, dostal jsem několik otázek skrz kontaktní formulář, zda bych mohl sdělit nějaké podrobnosti k těmto certifikacím.

Impulz třetí - hledá se programátor

Poslední impulz pak přišel tento týden, kdy jsem si přečetl podmínky pro nového programátora. Dovolím si ocitovat jednu větičku:

nepožadujeme nijaké MS certifikace, které ve většině případů stejně o kvalitě nijak nevypovídají

Impulz poslední - ověření svých znalostí

Asi netřeba zmiňovat, ale právě touha po tom ověřit si svoje znalosti vede spoustu lidí k tomu, že se snaží zkoušku pro získání certifikátu složit a doufají, že jim pomůže v jejich profesní kariéře.

Rozuzlení

Když jsem šel na svoji první zkoušku pro získání certifikátu MCP byl jsem nervozní, byť jsem věděl, že mám za sebou dva roky aktivního a intenzivního vývoje na .netu v asp.net, načtenou docela velkou kopu knížek na toto téma, byť ne zrovna ty, které byly doporučovány a nezúčastnil jsem se žádného školení. Pro otestování jsem zvolil školící a certifikační středisko Gopas a cena testu byla přibližně 3 000,- Kč. Moje obavy z nesplnění testu se rychle rozplývaly, neboť jsem zjistil, že to co denně používám je náplní testu, i když několik záludností se také našlo. Přeci jen, pro některé úkony si vytvoříte vlastní vrstvu a pomaličku zapomínáte, jak je to uvnitř řešeno.

Další zkoušky pro získání MCAD potom již probíhaly obdobně, dostatek času a časté používání byly zárukou úspěchu. Pokud bych se měl ještě zmínit o tom, jak probíhaly další zkoušky, asi největší oříšek čekal při testu na získání MCPD, který považuji za velice povedený a dalo by se říci i prokazující nejen znalosti, ale i odolnost vývojáře pracovat pod tlakem.

A reakce na další impulzy? Samozřejmě bude také. Začnu asi u přínosu takového certifikátu pro firmu s vývojářem. Záměrně říkám firmu, protože zde je to, dle mého, markantněji viditelné. Pokud se firma účastní výběrového řízení ve kterém rozhodují manažeři, přeci jen lépe vyznívá, pokud se firma může "pochlubit" tím, že na projektu budou pracovat certifikovaní pracovníci pro danou oblast. Dalo by se to přirovnat k tomu, když firma získá certifikát ISO - čili splnila podmínky. Proto celkem rozumím pochybovačům na potřebnost certifikátu u jednotlivce u kterého přeci jen zadavatel zakázky bude upřednostňovat zkušenosti a předchozí reference.

Čemu však nerozumím a co by mě jako vývojáře odradilo od spolupráce s firmou, pokud se k certifikátům staví obdobně jako ve výše uvedené citaci. Samozřejmě i vývojář, který nemá složenu žádnou certifikaci může být kvalitnějším vývojářem, než ten, kdo touto zkouškou prošel. Neřekl bych však, že složení testu o ničem nevypovídá.

Od vývojáře, který chce zkoušku složit a certifikát získat to znamená minimálně se danou oblast naučit a věnovat tomu čas. Ať už se učí samostatně, nebo čerpá jen ze svých praktických znalostí, vždy je to podloženo znalostmi, které musel někde získat. Někdo může namítnout, že existují společnosti, které se specializují pouze na dané testy a které vás na test připraví, i tak tomu ale musíte věnovat čas a peníze. Vždy to znamená, že musím dané problematice alespoň trošku porozumět.

Certifikát nezaručí návyky a zkušenosti, co však z toho mohu alespoň v současné chvíli vyvodit, že daný vývojář má zájem a chce se danému oboru věnovat, je ochoten podstoupit srovnání s ostatními. A právě už toto považuji za kvalitu daného vývojáře.

Co udělat pro zlepšení vnímání certifikací

Na konci tohoto nadpisu by klidně mohl být i otazník. Opět se na to podívám svýma očima a tím, co jsem si prošel. Jak jsem se již zmínil, líbil se mi test, který jsem absolvoval pro získání certifikátu MCPD. Nejen že trval jednou tak dlouho co předchozí testy, ale obsahoval i více otázek s komplexnějším pohledem. Dle mého vyžadoval více praktických znalostí a zároveň s tím dostával zkoušeného na časového presu a nutnosti se správně rozhodnout. Což si přiznejme, se při vývoji software na zakázku děje poměrně často.

Co bych osobně přivítal a zřejmě by zvýšilo kvalitu certifikovaných vývojářů je skladba odpovědí a větší zapojení zkoušeného do vytvoření odpovědi. Je jasné, že není možné, aby se přímo zapisoval třeba kód programu, ale jistě by bylo realizovatelné mít seznam příkazů a poskládat z nich nejen funkční, ale i optimální kód.

Pokud bych to měl uvést na příkladu:

Mějme následujícím způsobem definovánu sadu příkazů, které můžeme použít ve winform aplikaci. Proměnná cmb definuje ComboBox, který máme naplnit daty. Poskládejte příkazy za sebe tak, aby bylo naplnění comboboxu optimální. Metoda datovyZdroj vrací kolekci objektů v vlastnostmi PropertyName a PropertyValue.

   1:  }

   2:  } finally {

   3:  cmb.BeginInvoke();

   4:  cmb.BeginUpdate();

   5:  cmb.DataSource = datovyZdroj();

   6:  cmb.DataBind();

   7:  cmb.DisplayMember = "PropertyName";

   8:  cmb.EndInvoke();

   9:  cmb.EndUpdate();

  10:  cmb.ValueMember = "PropertyValue";

  11:  try {

Myslím, že obdobných otázek by mělo být v testech více, zkoušený vývojář by tak byl nucen prokázat své znalosti prověřené praktickým používáním.

Co si o certifikacích myslíte vy a co by pomohlo k jejich lepšímu vnímání?

IV. neformální setkání .net builder.cz - recap

2008-08-08T09:21:32+02:00

Ve středu se uskutečnilo již IV. setkání příznivců a přispěvatelů .net fóra na serveru builder.cz. Ten kdo dorazil snad nebyl zklamán a strávil několik málo hodin v přitomnosti kolegů vývojářů.

Hned v úvodu musím poděkovat všem, kteří se zúčastnili za jejich dochvilnost a dobrou náladu. Pro ty, kteří nedorazili a nebo neměli tu možnost se dostavit, přináším krátké shrnutí tak jak jsem byl schopen si probíraná témata zapamatovat.

Rekapitulace

Snad hned na úvod neprozradím nic tajného, když jsme se dozvěděli, že release SQL Server 2008 bude o 14 dní pozdržen, jaké pak bylo mé překvapení, když včera byl proveden release :-). Na podzim se také chystají DevDays a jistě s tím i spousta novinek - co nového se dozvíme, to se dá jen odhadovat. Pokud bych měl ještě chvilku zůstat v .netím světě, tak se probralo něco málo z pracovních záležitostí okolo portálového řešení nebo jak řešit incidenty s MS.

A další témata, která určitě nemohla chybět: dopravní situace, kriminalita - příběhy a historky nejen z čech na toto téma, a také samozřejmě nemohl chybět iPhone a jeho konkurence. Kolegové se též rozpovídali o systému TETRA a TETRAPOL a došlo i na zasíťování obytného domu. Jak si můžete přečíst, témata různorodá a každý si našel své oblíbené. Na ta, na která jsem zapoměl, příště se zkusím polepšit.

Samozřejmě také padl dotaz, jak více podpořit české vývojáře a dát jim k dispozici (nejen) webové aplikace. A já snad vyzkouším Mesh.

Zhodnocení

Doufám, že všichni odcházeli spokojení a s novými informacemi a příště se opět sejdeme. Poděkovat musím i ochotnému a příjemnému personálu restaurace Bílá Vrána.

Co mě osobně mrzelo, že Jakub Blažek, Michal Augustýn, Kirkie a také Tomáš Šmíd se ani nenamáhali dát jakkoli vědět, že jim nemáme držet místo u stolu.

S ostatními se budu těšit na shledanou, a doufám, že to bude ještě tento rok.

A ještě několik fotografií, které pořídil Štěpán Bechyňský.