Když jsem se někdy v únoru letošního roku prvně dozvěděl o AJAXu (nejspíš z nějakého blogu), tak jsem se okamžitě dostal na stránky Michaela Schwarze a na jeho snad prvním(?) AJAX chatu jsem s ním prohodil několik slov o této technologii. Od té doby se toho v této oblasti událo mnoho. Ale teď se nechci příliš přeceňovat či chválit, nebylo to mé první setkání s touto technologií.

Již když jsem nastoupil do SinTe a podílel se na jednom z prvních větších projektů, intranetovém řešení podnikového informačního systému pro Sintex, použil jsem téměř nevědomky AJAX. Je to už poměrně dlouho, celé čtyři roku tomu jsou, a to byl .NET ještě v plenkách, tedy vlastně v jeho druhé Beta verzi. Takže celé řešení bylo postaveno na ASP 3.0. Jak už jsem říkal výše, bylo to intranetové řešení, a tak jsme měli možnost definovat, že systém bude využívat pouze IE 5.5 případně vyšší. A nebyl tak problém využívat Microsoft.XMLHTTP.

A jak to všechno souvisí s AJAX? Snažili jsme se o co nejsnadnější ovládání a tak některé stránky obsahují kód, velice blízký současnému asynchronními zpracování pomocí XmlHttpRequestu. Ano, využívali jsme k přenosu dat mezi serverem a klientem XML a pro zobrazování přijatých dat pak XSL. Řešení se mě osobně velice zalíbilo, a tak jsem jej využil ještě jednou (v ASP) a to v několika modulech intranetového informačního firemního systému InFis.

Přišel .NET a něco málo se změnilo

Po příchodu .NETu se mé myšlení přesunulo úplně jiným směrem. Ale poznal jsem, že dobré věci se neopouštějí a jejich čas se vrací. A tak teprve před nějakým rokem a půl jsem se vrátil k asynchronnímu zpracování. A opět to byl intranetový informační systém, který mě k tomu přivedl. Požadavky na data, jejich objem a hlavně interaktivita stránek, mě donutili přemýšlet jak to vše skloubit. Vzpoměl jsem si tak na, v té době již nepodporovaný soubor, webservice.htc. A proč jsem použil právě webové služby? Odpověď je celkem prostá, neboť celý systém byl navržen na použití se servisní vrstvou, jen její volání bylo v rámci formulářů. Tudíž přepsání na webové metody nestálo příliš úsilí, zato snadnost ovládání a zadávání dat se zjednodušilo mnohonásobně.

Když nyní porovnám přenášené objemy dat pro některé opravdu komplexní stránky, nedovedu si představit, že by tato data byla navíc zapouzdřena také jejich grafickou prezentací. Tato vizualizace dat se, jak jsem zmínil výše, odehrává na straně klienta a šetří tak, nejen, uživatelův čas.

A co dál ... Atlas

Celkem se těším, až přijde ostrá verze Atlasu. Postavená taktéž na webových službách, ovšem s webcontroly, které by měli ještě více usnadnit vývoj webových aplikací. Pěkné vysvětlení jak vše zapadá do sebe má, jak jinak, Nikhil Kothari.

Současné aplikace se určitě jenom tak přepisovat nebudou, jenom z důvodu, aby využívali poslední technologie. Vlastně ani nemusí, jak se zdá, podařilo se mi udržet krok a vykročit podobným ne-li stejným směrem, kterým se vývoj bude dále ubírat. Musím říci, že mě velice potěšilo toto zjištění, a i když jsem se o něm rozhodl napsat až nyní, není to pro mě taková neznámá, jak se dalo v úvodu tohoto příspěvku předpokládat.