Když auta stojí a chodci chodí
Bylo obvyklé pondělní ráno, jen za okny o sobě dala zima vědět nadílkou bílého sněhu. V rádiu hráli známé písničky a já měl spoustu času, neboť jsem měl být u zákazníka až na devátou.
Bylo právě čtvrt na devět, když se rozezvonil telefon a ze sluchátka se ozvala manželka, která vyjížděla před dobrými 40 minutami. "Stojím asi dva kilometry od baráku v koloně. Vůbec to nejede. Ale už vidím, že za křižovatkou je silnice jenom mokrá. Měl bys také vyrazit." No není to doslovné, ale takhle nějak mi bylo sděleno, že cesta nebude tak úplně obvyklá.
Neuplynuly ani tři minutky, když jsem se dozvěděl, že ona "mokrá" silnice není tak mokrá jako spíše ledová. Takže jsem neváhal, oblékl se a vyrazil na autobus. Teda, spíše jsem měl v prvotním úmyslu jet autobusem, ale když jsem viděl, jak kolona aut stojí od nevidím do nevidím, tak jsem se vydal pěšky.
Z Písnice je to na Kačerov autobusem 12 minut, pěšky ??? (záleží na počasí). Při chůzi mi pokřupával sníh pod nohama a já si užíval toho pohledu na znechucené řidiče za volantem, jak stojí v koloně, která se nehýbe. Říkám řidiče, protože většina aut, byla osazena právě jen oním řidičem. Když už jsem procházel kolem třetího autobusu (interval cca. 6 minut), bylo mi jasné, že jsem udělal dobře, když jsem nečekal a nechtěl se "pohodlně usadit" mezi ostatní cestující PID.
Ještě mi scházelo sejít kopec k Zálesí, když se mi povedl "dobrý skutek", kdy jsme s dalším pánem, taktéž chodcem, pomohli pomalu couvajícímu autu změnit směr na dopředný. V té době jsem si vzpoměl na onu reklamu, "Auta stojí, vlaky jedou", která mě inspirovala k napsání tohoto příspěvku.
Zbytek cesty probíhal standardně. Zamračené obličeje řidičů, okolo kterých jsem procházel, mě doprovodily až na autobusovou zastávku v Zálesí, kde jsem nastoupil do plného autobusu a nechal se pomalu dovést na Kačerov. (Tenhle úsek bych už skutečně pěšky nešel.)
I když jsem přišel později, mohl jsem se usmívat. Přeji si, aby i Váš den byl takový.
PS: závěr si nejspíš dokáže udělat každý z Vás a předpokládám, že jsme mohli mít každý jiný úhel pohledu. Ale zima je tady a musíme s ní počítat.