Jistě každý zná situaci, kdy je nutné lokalizovat aplikaci a nabídnout ji uživatelům v několika jazykových mutacích. .NET framework toto řeší velice elegantně pomocí resource souborů a ResourceManagera. V asp.net 2.0 je celé řešení velice důmyslně řešeno, kdy je možnost jít ještě dále a nabízí se tak mít lokální a globální resource soubory, o tom, jak to celé funguje napsal poměrně zajímavý blogspot také Robert Haken v článku Lokalizace snadno a rychle - explicitní lokalizace. Jak už to však bývá, ne vše je tak kulaté jak se zdá. Continue reading...

Byl to jistě náročný den pro vývojáře Microsoftu, a ještě náročnější den pro spousty blogerů být prvními, kdo uvede, že .net 3.0 je venku a můžeme jej začít používat. Jenže je tu otázka, a co dál? Jsem spíše praktický člověk a tak moje první poohlédnutí bylo po nástrojích, které s sebou tato verze .net přinese, pro vývojáře. Continue reading...

Vidět reakci ihned po spuštění programu, je přesně to, po čem touží snad každý uživatel aplikace. Vznikají tak různé splash screeny, které informují uživatele co se právě s aplikací děje. Pro tvůrce aplikace je to něco navíc, co dává ke své aplikaci a přitom by se žádná aplikace neměla bez této úvodní obrazovky objevit. Ano, ano, existují výjimky, ale jestliže aplikace je komplexnější a při startu je potřeba provést náročnější inicializaci, je splash screen nejvhodnějším řešením. Continue reading...

O víkendu se dalo na mé oblíbené RSS čtečce pozorovat, že se něco velkého děje s blogy na vývojáři. Začala totiž opakovaně přijímat i starší příspěvky, což byl neklamný důkaz toho, že avizovaná změna nastává. A mě velice potěšilo, že jsem již před měsícem udělal stejné rozhodnutí a zvolil jsem Community Server k publikaci svých příspěvků. Continue reading...

Tentokrát se ve svém odhalování .NETu zaměřím na dva nové panely v .NET 2.0 a to konkrétně na FlowLayoutPanel a TableLayoutPanel. V obou případech se jedná o nevizuální prvky, které slouží jako container pro umístění dalších winform kontrolů na formulář. Continue reading...

O deserializaci je toho možné napsat velice mnoho. Jsou však situace, kdy si člověk říká, že má vše pod kontrolou a ono ejhle, poměrně triviální věc a najednou je vývojář v rozpacích. Něco takového se mi přihodilo poměrně nedávno, kdy jsem řešil poměrně zajímavý projekt na zpracování a převod datových struktur. Zjednodušeně řečeno, takové menší SSIS. Continue reading...

V předchozích příspěvcích, kde jsem v praktických ukázkách používal přístup k datům, jsem se zmiňoval o správné konfiguraci datového spojení. V této oblasti došlo k poměrně významným změnám oproti předchozím verzím .net frameworku. Continue reading...

Jistě tu situaci zná každý vývojář. Říkáte si, že tohle znám, to se chová tímto definovaným způsobem a nemůže mě nic zaskočit. Jaké je pak následné překvapení a jak se odhalují takto nepředvídané situace o to bych se rád podělil v následujících odstavcích a nejen v nich. Přeci jen těch nástrah a postřehů mám za dobu co vyvíjím v .netu vícero a tak nezůstane jen u tohoto příspěvku. Continue reading...